Jak se pěstují drahokamy…

Článek o tom, jak se dnes pěstují drahokamy…

Jistě se každý z nás již ve svém životě setkal s tím, co nazýváme krystalem. Ale přemýšleli jste už někdy o tom, co to vlastně krystal je? Jistě, z fyziky či chemie víme, že pevná hmota jménem krystal vytváří na úrovní atomů dokonalou krystalickou mřížku tvořící hladké a pravidelné stěny. Ale napadlo vás například, že krystaly se dají i pěstovat? Že ne? Pak věřte, že ano…

Přírodní versus syntetické…

Většina krystalů, které se vyskytují volně v přírodě jsou přírodní anorganické nerosty. Ty umělé můžeme vypěstovat například ze síranu draselno-hořečnatého, nebo například pomocí užití uhlíkového a křemíkového základu pro výrobu pod velikým tlakem, čímž je možné vytvořit i diamant. Již v roce 1888 se pokoušel známý vědec Henri Moisson uměle vyrábět syntetické diamanty v železných tyglicích v Edisonově továrně v Paříži. Podařilo se to však až v roce 1970 společnosti General Electric ve Spojených státech amerických. Možností je dnes již mnoho, stejně tak jako důvodů. My si teď něco povíme o výrobě a pěstování drahokamů.

Pěstování drahokamů a krystalů…

Jak již bylo řečeno, o výrobu a pěstování drahých kamenů se člověk pokoušel již od nepaměti. Ale skutečných výsledků jsme začali dosahovat až díky moderním metodám. Prvotním důvodem pěstování drahokamů však nebylo pouze strohé dosažení zisků, ale také vytvoření bezvadného kusu drahokamu, který je většinou v přírodních podmínkách znečištěn či nějakým způsobem poškozen. Dnešní technologie nám umožnily vyrobit naprosto čistý krystal či drahokam o přesně požadovaném rozměru. A nejen to. Díky těmto metodám můžeme vyrábět dokonalé krystaly pro celé spektrum elektrotechnického průmyslu, který je na nich existenčně závislý. Vraťme se ale k využití v módním a finančním oboru.

Technika výroby…

Většina umělých smaragdů, syntetických rubínů či safírů se dnes vytváří metodou postupného slučování při vysokoteplotní tavbě na takzvaném porcelánovém tyglíku. To probíhá tak, že se rozemletý prášek s obsahem oxidů křemíku, beryllia a hliníku zahřejí se složkou zvanou flux, čímž vznikne dokonale promísená tavenina. Nová hmota při postupném ochlazování začne krystalizovat a následně se postup opakuje. Pravdou je, že pěstování smaragdu zmíněnou metodou trvá několik měsíců. A právě i proto je cena takového drahokamu přímo úměrná námaze a časové náročnosti.

Abychom dokázali, že šperk osazený syntetickým drahokamem může být neméně zajímavým o proti přírodnímu kamenu, uvádíme jako příklad náš aukční šperk s názvem Zlatý masivní prsten s alexandritem, který naleznete zde na tomto odkaze.